Historie trdelníku

Trdelník je charakteristická Sedmihradská specialita (Transilvánie – Rumunsko) – je národním zákuskem Sikulu (Maďarští obyvatelé v Rumunsku)  – která se dodnes tradičně připravuje na svatby, církevní svátky, křtiny a přivítání hostů.

Dodnes se vede diskuse ohledně pojmenování trdelníku (kürtös kalács, či kürtőskalács).
Někteří tvrdí, že historie přípravy tohoto pokrmu sahá až do dob příchodu Maďarů do vlasti. Ti totiž po ukořistění mouky a vajec vymiíchali těsto, jím ovinuli své rohy (= kurtů) a upekli trdelník při táborovém ohni. Jiní si myslí, že trdelník nemá co do činění s Maďary dobývajícími svou vlast, jelikož tento zákusek připravovali až tehdy, když se už usadili a měli stabilní kuchyně.

Podle jiné teorie trdelník dostal své jméno po troubě na kamen – v Sedmihradsku ji nazývají „kürtőcső“ – svědčí o tom i průměr i velikost dřevěného válce, na kterém ho pečou. Vynalézaví Sikulové pekli trdelníky na žárovišti z tvrdého dřeva, který jim zůstal po vaření nebo topení. Těsto chytili na troubu kamen a otáčivým pohybem nad ohništi upekli tuto lahůdku.

O původu trdelníku se šíří světem několik pověstí. Přirozeně se zastáváme té, která k nám stojí nejblíže. Váže se k vpádu Tatarů: „Na blížící se armádu Tatarů po počátečních odporech se obyvatelstvo Sedmihradska rozhodlo pro útěk. Byli kteří se ukryli v horách, jiní si zase našli útočiště v jeskyních Budvar a Rezy. Tataři, protože nedokázali ani napadnout ani vylákat ukrývajících se Sikulu, se jejich rozhodli vyhladovět. Takhle to pokračovalo dlouhou dobu, dokud nedošlo jídlo oběma stranám. Tehdy jedna chytrá paní uhrabanou všechnu mouku, která jim zůstala, smísili ji s popelem a upekla obrovský koláč, který navlékli na kyje nebo na vysoké stožáry a ukázali to Tatarům se slovy: – Podívejte se jak si tu žijeme, dokud vy hladovíte! Tataři, kteří už nezvládali boj s hladem, mrzutě odešli. „

Vskutku je velmi těžké rozhodnout se, který z příběhů je blíže k pravdě, a právě proto, kdo nevěří, ať sám si za pravdou zajde.